|
|
Rozhodčí pravidla UNCITRAL a jejich využití v praxi
Vlasova, Olga ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Zavadilová, Marta (oponent)
Rozhodčí pravidla UNCITRAL a jejich využití v praxi Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá Rozhodčími pravidly UNCITRAL a jejich využitím v praxi. Cílem je analyzovat postavení a oblast využiti Rozhodčích pravidel UNCITRAL a dalších norem UNCITRAL v současných podmínkách vývoje mezinárodního obchodu, růstu mezinárodních ekonomických vztahů a v důsledku toho i prohloubení integračních procesů. Pro dosažení cíle jsou použité právně- analytická, právní komparativní a právně-deskriptivní metody. Diplomová práce je rozdělena do dvou části. V první části se čtenář seznamuje s obecným pojetím mezinárodního rozhodčího řízení, s rozhodčí smlouvou jako základem rozhodčího řízení, arbitrabilitou a v neposlední řadě s rozdílem mezi ad hoc a institucionální arbitráži. V druhé části se autorka zabývá Komise UNCITRAL a její role v mezinárodním právu soukromém, provádí se analýza právních aspektu Rozhodčích pravidel UNCITRAL a jejich aktuální novelizace v roce 2010, a také jejich praktická realizace v moderních podmínkách rozvoje mezinárodního obchodu při současném vlivu hospodářských sankcí. V závěru jsou formulovány konkrétní výroky o tom, že další vývoj Rozhodčích pravidel UNCITRAL je nevyhnutelný, použiti Rozhodčích pravidel UNCITRAL a dalších norem UNCITRAL je v současnosti plně realizovatelná nehledě na současnou...
|
|
|
Kogentní normy v mezinárodním obchodním styku
Kolářová, Anna Anežka ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Pfeiffer, Magdalena (oponent)
RESUMÉ Cílem práce je definičně vymezit kategorii kogentních norem mezinárodního práva soukromého a následně popsat specifika jejich použití v obchodní oblasti, například oproti závazkovým vztahům, v nichž je jednou stranou spořebitel. Téma diplomové práce mě zaujalo, jelikož v tomto specifickém úseku mezinárodního práva soukromého se výrazně projevuje rozpor mezi možností stran si něco smluvně upravit a faktickou vymahatelností sjednaných nároků před soudy nebo mimosoudními institucemi. Pro převážnou část své diplomové práce jsem zvolila analytický přístup a gramatický, teleologický a logický výklad zmíněných právních instrumentů. V závěrečné části práce užívám komparatistiky právních řádů několika zvolených států, abych demonstrovala, jaký mohou mít odlišné přístupy k pojetí kogentních norem a mezinárodního práva soukromého vliv na interpretaci totožných smluvních vztahů a na smluvní volnost stran vůbec. Diplomová práce je rozdělena celkem do čtyř kapitol a shrnujícího závěru. První kapitola se věnuje kogentním normám v mezinárodním obchodním styku v obecné rovině, tedy vymezení samotného pojmu kogentních norem a otázce osobního a věcného rozsahu práce - specifikám obchodního styku. Po teoretickém základu následuje druhá kapitola, která se bude zabývat praktickým uplatněním kogentních norem v mezinárodním...
|
|
|
Jistota na náklady řízení v mezinárodní arbitráži
Trchalíková, Pavlína ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Růžička, Květoslav (oponent)
Tato práce se zabývá využitím opatření jistoty na náklady řízení v mezinárodní arbitráži, a hledá proto odpovědi na dvě základní otázky. Nejprve se práce zaměří na pravomoc rozhodců zkoumaný instrument v mezinárodní arbitráži nařídit a na vývoj, zdroje a limity takové pravomoci. Následně práce zkoumá okolnosti, za kterých je výkon této nařizovací pravomoci vůči žalobci důvodný. K nalezení odpovědí práce srovnává a interpretuje úpravu rozhodčího práva a procesních pravidel, která jsou pro tuto problematiku významná, nabízí jiný úhel pohledu či jinak diverzifikují možné závěry. Práce také čerpá z výkladu těchto norem rozhodčími tribunály a z postojů mezinárodního společenství. Z provedené analýzy pak vyplývá, že v mezinárodní arbitráži panuje většinová shoda na tom, že rozhodci zpravidla disponují pravomocí nařídit jistotu na náklady řízení či že případně takové zmocnění mohou dovodit interpretací. Na druhou stranu však výzkum této práce také ukazuje, že mezinárodní společenství dosud není jednotné v tom, za jakých okolností by rozhodci měli předmětné opatření skutečně nařídit. Obecně přijímaným je tak pouze široce definované kritérium, podle kterého je nařízení jistoty na náklady řízení důvodné tam, kde na žalovaném nelze spravedlivě požadovat, aby se v mezinárodní arbitráži bránil proti němu...
|
|
|
Institucionální rozhodčí řízení
Zoubková, Kateřina ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
Práce jako celek bude zaměřena na představení "služeb" a možností řešení sporů v mezinárodním obchodním styku formou rozhodčího řízení před nejvýznamnějšími světovými rozhodčími centry. Ve své práci bych ráda podala srovnání toho co dnešní nejvýznamnější světové rozhodčí instituce nabízí na poli rozhodčího řízení a mediace. První obsáhlejší kapitola představuje prostředky řešení sporu jako alternativy k řízení před státními soudy a vymezuje mezi nimi místo rozhodčímu řízení, které zde dále definuje a udáví jeho druhy. Vzhledem k tomu, že o rozhodčím řízení mluvíme jako o soukromém systému rozhodování sporů, který existuje vedle soudnictví státního jako alternativa, ke které se lze uchýlit, je třeba vymezit právní základ právního úkonu, kterým tak strana učiní - rozhodčí smlouvy a potažmo i povaha celého rozhodčího řízení a dále podmínky, za kterých může být spor rozhodnut v rozhodčím řízení - arbitrability sporu. Tyto posledně uváděné problematiky jsou zpracovány v kapitole druhé. Třetí kapitola podává obraz právních pramenů rozhodčího řízení. Zabýváme-li se povahou právního základu rozhodčího řízení a rozhodčím řízením samotným je nasnadě i otázka povahy institucí a subjektů, které služby rozhodčího řízení a přidružených prostředků alternativního řešení sporů poskytují, to je náplní kapitoly čtvrté....
|
|
|
Právní úprava mezinárodního rozhodčího řízení v České republice a republice Argentina
Milerová, Sylvie ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Růžička, Květoslav (oponent)
Záměrem mé diplomové práce je popsat právní úpravu mezinárodního rozhodčího řízení v České republice a Argentině, najít rozdíly mezi nimi a vyvodit z obojího náležité závěry. Práce začíná úvodem, ve kterém vysvětluji důvody, proč jsem si zvolila toto téma, použité postupy a výstup, kterého chci dosáhnout. Další text práce je rozdělen na šest kapitol. První kapitola poskytuje čtenáři obecný přehled základů rozhodčího řízení. Kapitola začíná pokusem o definici rozhodčího řízení zmíněním jeho dlouhé historie a následným zařazením do (nebo mimo) systematiky alternativního řešení sporů. Následně jsou vysvětleny čtyři základní teoretické koncepce rozhodčího řízení, které jsou zásadní pro pochopení rozhodčího řízení. Poslední část této kapitoly obsahuje výhody a nevýhody rozhodčího řízení, čímž je vyvětlena oblíbenost (mezinárodního) rozhodčího řízení. Následující kapitola se věnuje právní úpravě rozhodčího řízení v České republice. Začíná krátkým přehledem vývoje rozhodčího řízení během české historie a posléze je rozdělena na podkapitoly týkající se specifických prvků mezinárodního rozhodčího řízení podle českého práva - právní prameny, mezinárodní prvek, rozhodčí smlouva, druhy rozhodčího řízení, arbitrabilita, rozhodci, rozhodčí řízení, rozhodčí nález a uznání a výkon rozhodčích nálezů. V rámci textu...
|
|
|
Mezinárodní rozhodčí soudnictví
Rajdová, Denisa ; Dobiáš, Petr (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Shrnutí Tato diplomová práce představuje stručné vymezení rozhodčího soudnictví jako způsobu řešení sporů v mezinárodním, především obchodním, styku. Ve svých sedmi kapitolách obsahuje stručný úvod do historie mezinárodního rozhodčího řízení, jeho vymezení oproti jiným formám alternativního řešení sporů či klasické justici, nástin jeho průběhu od úkonů před zahájením řízení až do jeho skončení a rovněž zamyšlení nad jeho výhodami a nevýhodami. První kapitola této práce se věnuje obecné charakteristice alternativních způsobů řešení sporů, vymezuje jejich vztah k rozhodčímu řízení a obsahuje stručnou charakteristiku jednotlivých typů ADR jakými jsou mediace, konciliace, minitrial atd. Nastiňuje též vývoj rozhodčího řízení, a to především na našem území. Druhá kapitola je teoretickým úvodem do problematiky rozhodčího řízení. Obsahuje definici pojmu mezinárodního řízení v kontextu základních teoretických doktrín, které definují právní povahu tohoto institutu a judikatury Českého Ústavního soudu a Soudního dvora Evropské unie. Závěrem této kapitoly je pojednáno dělení arbitráže na jednotlivé druhy: na institucionální arbitráž, kde řízení probíhá před stálou rozhodčí institucí a ad hoc arbitráž, kdy se sestavuje rozhodčí tribunál pro řešení konkrétního sporu. Zmíněno je také tzv. on-line rozhodčí řízení jako nový...
|
|
|
Rozhodčí řízení v mezinárodním obchodním styku
Karfilát, Jakub ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Účelem této diplomové práce je shrnout nejdůležitější a zároveň základní charakteristické rysy rozhodčího řízení v mezinárodním obchodním styku a dále zhodnotit jeho největší klady a zápory. Důraz je přitom kladen na názor samotných ekonomických subjektů využívajících rozhodčí řízení pro řešení vzájemných sporů. První kapitola se zaměřuje na definici tří základních pojmů, tedy na pojem rozhodčí řízení jako na základní kámen celého tématu, dále na pojem mezinárodnosti a pojem obchodního styku. Druhé dva pojmy jsou důležité k odlišení daného druhu rozhodčího řízení od jiných forem, kterými jsou např. rozhodčí řízení ve spotřebitelských či pracovněprávních vztazích či rozhodčí řízení z investic mezi státem a soukromoprávním subjektem. Ve druhé kapitole jsou vyjmenovány nejdůležitější prameny práva rozhodčího řízení. Práce se zaměřuje na prameny jak v materiálním tak i ve formálním pojetí. Z materiálních pramenů jsou v krátkosti nastíněny důvody, které vedly ke vzniku rozhodčího řízení, a historický vývoj tohoto institutu. Z formálních pramenů je primárně odkazováno na mezinárodní prameny s důrazem na Newyorskou úmluvu a Vzorový zákon UNCITRAL. Z vnitrostátních pramenů je kladen důraz na českou právní úpravu. Zmíněny jsou též jednací řády stálých rozhodčích institucí a jejich funkce pramene práva....
|
|
|
Pravomoc rozhodců pro projednávání majetkových sporů (z pohledu jejich nezávislosti a nestrannosti)
Ryšavý, Lukáš ; Pohl, Tomáš (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na fenomén mimosoudního řešení sporů, na fenomén mezinárodních obchodních vztahů - rozhodčí řízení. Rozhodčí řízení je moderním právním institutem, který představuje skutečně rovnocennou alternativu k řízení před obecnými soudy. Předmětem této práce jsou podmínky kladené právními předpisy na osobu rozhodce a to především ohledně jeho nezávislosti a nestrannosti. Nezávislost a nestrannost rozhodce představují jednu z velmi důležitých a přitom velmi problematických stránek rozhodčího řízení, která provází rozhodčí řízení od počátku moderní éry tohoto institutu, a která je neustále vnímána jako důležité a zásadní kritérium rozhodčího řízení. Nezávislý a nestranný rozhodující subjekt je nedílnou součástí práva na spravedlivý proces zakotvený v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Přestože se v těchto právních předpisech hovoří o soudu ve smyslu státního soudu, bylo v průběhu práce ukázáno, že se tyto atributy vztahují i na rozhodce, byť musí být v rozhodčím řízení vykládány s ohledem na charakteristiky rozhodčího řízení. Práce konkrétními příklady dokládá, že je požadavek nezávislého a nestranného rozhodce a rozhodování obsažen v nějaké podobě ve všech moderních úpravách rozhodčího řízení, ať už...
|
|
|
Dokazování v mezinárodním rozhodčím řízení
Purket, Daniel ; Bříza, Petr (oponent)
DOKAZOVÁNÍ V MEZINÁRODNÍM ROZHODČÍM ŘÍZENÍ 4 Abstrakt Tato práce se zabývá dokazováním v mezinárodním rozhodčím řízení. Úvodní část práce zahrnuje rozbor právních úprav dokazování v České republice, Německu a Anglii. Následuje komparace s výčtem shodností a odlišností. Druhá část práce obsahuje rozbor ustanovení IBA pravidel dokazování v mezinárodním rozhodčím řízení. Cílem práce je zhodnocení, zda IBA pravidla dokazování v mezinárodním rozhodčím řízení zmírňují střety, které vyplývají z odlišných úprav dokazování v právních systémech common law a kontinentálního práva.
|
|
|
Pravomoc rozhodců pro projednávání majetkových sporů (z pohledu jejich nezávislosti a nestrannosti)
Ryšavý, Lukáš ; Pohl, Tomáš (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na fenomén mimosoudního řešení sporů, na fenomén mezinárodních obchodních vztahů - rozhodčí řízení. Rozhodčí řízení je moderním právním institutem, který představuje skutečně rovnocennou alternativu k řízení před obecnými soudy. Předmětem této práce jsou podmínky kladené právními předpisy na osobu rozhodce a to především ohledně jeho nezávislosti a nestrannosti. Nezávislost a nestrannost rozhodce představují jednu z velmi důležitých a přitom velmi problematických stránek rozhodčího řízení, která provází rozhodčí řízení od počátku moderní éry tohoto institutu, a která je neustále vnímána jako důležité a zásadní kritérium rozhodčího řízení. Nezávislý a nestranný rozhodující subjekt je nedílnou součástí práva na spravedlivý proces zakotvený v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Přestože se v těchto právních předpisech hovoří o soudu ve smyslu státního soudu, bylo v průběhu práce ukázáno, že se tyto atributy vztahují i na rozhodce, byť musí být v rozhodčím řízení vykládány s ohledem na charakteristiky rozhodčího řízení. Práce konkrétními příklady dokládá, že je požadavek nezávislého a nestranného rozhodce a rozhodování obsažen v nějaké podobě ve všech moderních úpravách rozhodčího řízení, ať už...
|
host ::
RSS.